Skarabeus - Brouk Vruboun Posvátný, který byl u starých Egypťanů symbolem reinkarnace a amuletem. Jeho podoba byla často vyrývána do kamenů. Byl nazýván „cheprer“ a jeho znak znamená v hieroglyfech „být“ nebo „stát se“. V Heliopolisu byl chápán jako projev tvůrce světa, jako bůh Chepri, „vycházející slunce“ (patrně podle kuliček, které valil a valí před sebou, které připomínají pohyb slunce), a věřilo se, že existuje pouze v samčí formě a vzniká tak sám ze sebe (analogie boha, který stvořil svět sám ze sebe; také proto je symbolem reinkarnace). Umělí Skarabeové byli zhotovování z kamenů, jako lesklého mastku, ale i z vápence a jiných materiálů. Za mimořádně účinné amulety byli pokládáni Skarabeové okřídlení, kteří byli kladeni na místo srdce mumiím jako jejich ochránci u „soudu mrtvých“. Na jejich spodní straně byla vyryta slova 30. kapitoly Knihy mrtvých: „Ó, mé srdce, ty nejvnitřnější části mé bytosti! Neobracej se proti mně jako svědek před tribunálem. Neboť ty jsi bůh, který je v mém těle, můj stvořitel, který udržuje mé údy.“

 

+ Skarabeus (amulet)