Runa Thor - runa hromu, znějícího slunce, runa osudu života. Nordický Thor, staroněmecký Donar [Don-Aar = znějící slunce], zobrazovaný s kladivem, byl bohem bouře, blesku a hromu; odtud něm. Donner, hrom. Ale od téhož kořene je německé Dorn, trn, osten. Znamená tedy také osten osudu, osten života, ale také osten smrti, jenž vede k znovuzrození. není života bez smrti, není smrti bez života. ohlas toho máme i v pohádce o Šípkové Růžence [Dornröschen], probuzené ze spánku ostnem života. Jiná etymologie původního thor je něm. Tor, brána [zlatá a smolná brána v pohádkách]. Její číselná hodnota je 3.